Networking je běh na dlouhou trať

Rozhovor s Petrem Krejčím, ve kterém se dozvíte tipy, které ihned použijete v praxi. Hlavním tématem byl networking a jak na něj.

Petr Krejčí školí networking a má na svědomí projekt Minutový networking.

Bavíme se o hledání, navazování a budování vztahů se zákazníky, o aktivitách, které dělat po schůzce, ale i čeho si všímat ještě během schůzky, jak si vést a třídit kontakty, jak používat LinkedIn a o tom nejdůležitějším: filozofii networkingu.

Networking je běh na dlouhou trať, je to maraton, musím mu věnovat práci a čas, zadarmo nic nedostanu (to je častý omyl v pohledu na networking).

Nekoukám se na člověka s myšlenkou “co on mi může právě teď přinést”, ale ptám se, jak já můžu pomoct jemu. Člověk nikdy neví, co se stane.

Petr vysvětluje: když je mi někdo sympatický, pokusím se mu pomoci. A buď se mi to časem vrátí, nebo ne. V obou případech si osvojuju návyk pomáhat (už jen pomáhání je samo o sobě mojí odměnou).

Představte si, že prodáváte třeba kávu a potkáte se s Petrem. Řeknete si “Péťa nepije kafe, není pro mě zajímavý.” To je omyl. Petr mě může doporučit dál. Nestane se to ale ve chvíli, kdy jsme se potkali jen jednou na pět minut, při kterých jsem Petrovi dal vizitku se slovy “prodávám kafe, kup si ho”. (Jak jsme si už řekli, je to běh na dlouhou trať.)

Může se taky stát, že za pár let už kávu prodávat nebudu. Budu prodávat žaluzie. Budu pro Petra v téhle chvíli zajímavější? Pomůže mi, že jsem s ním zůstal v kontaktu a “pomáhal” mu? Věnuje mi svůj čas, když mu zavolám “Ahoj Petře, prodávám teď žaluzie, myslíš, že bychom si mohli sednout a probrat to?”

“Dejte, aniž byste čekali, že něco přijde zpátky.” To je zase moje oblíbená věta. A i když se zdá v tvrdém byznys světě naivní, prostě funguje.

Dnešní rozhovor vám rozhodně doporučuju. 

Přeji Vám úspěšné obchody

Honza Laibl